...aneb jedna rada pro budoucí majitele psů: Nedejte na slova chovatelů! Nejhodnější štěně se vám totiž takovým může zdát třeba jen při jeho výběru a cestě domů. A pak se postupně odkrývá jedna vlastnost za druhou, při kterých vám nezbyde nic jiného, než přání vrátit čas a vzít si raději toho druhého medvíka, nad kterým jste při výběru také uvažovali. Nic naplat, co se jednou stalo, stalo se, s tím už se musíte srovnat a také čelit následujícímu:
Nejhodnější štěně po pár dnech bližšího seznamování...
- vám dá pokoj jen při svém spánku, který provozuje nepravidelně zhruba dvě hodiny několikrát denně, obvykle ne v noci a jedině po unavení otravováním nového páníčka
- ať už kolem sebe bude mít všechny hračky, které dům nabídne, vždy se bude zajímat jen o vaše vlasy nebo prsty, popřípadě bude okusovat vše, co jí zakážete
- se někdy přece jenom smiluje, ale žádná hračka mu příliš dlouho nevydrží. A vy pak dumáte nad tím, který pošetilec kdysi řekl, že štěnaťa nejsou pro jiné živočichy vůbec nebezpeční...
- bude najednou všude. I tam, kde vůbec být neměla. A pak začnete toužit po klidu, posteli bez chlupů, čisté podlaze, celonočním spánku a třeba také fotek bez vtíravých vetřelců...
- začne si všechno utvářet k obrazu svému. A vůbec mu nevadí, že ho chytnete při činu. Ono si svou práci dodělá, až se otočíte zády...
A nejhorší na tom je, že nejhodnější štěně bývá často chytré. Velice rychle se naučí na vás používat ten svůj kukuč a vy pak zapomenete na všechny předchozí prohřešky. A říkáte si, že jste přece jenom vybrali to nejhodnějí štěně z vrhu.
